Značení elektronických součástek

Barevné značení odporů Keramické kondenzátory Polovodičové součástky Značení elektronek Appendix

Barevné značení odporů (páskový kód rezistorů)

Barva	První proužek	Druhý proužek	Třetí proužek	Násobitel	Tolerance	Teplotní koeficient
černá	0	0	0	1
hnědá	1	1	1	10	±1%	100
červená	2	2	2	100	±2%	50
oranžová	3	3	3	1k		15
žlutá	4	4	4	10k		25
zelená	5	5	5	100k	±0,5%
modrá	6	6	6	1M	±0,25%
fialová	7	7	7	10M	±0,10%
šedá	8	8	8		±0,05%
bílá	9	9	9
zlatá				0,1	±5%
stříbrná				0,01	±10%

Teplotní koeficient = ppm/°C

Kódové značení keramických kondenzátorů (EIA RS-198)

Násobitel	Tolerance

0	1	B	±0.10%
1	10	C	±0.25%
2	100	D	±0.5%
3	1k	E	±0.5%
4	10k	F	±1%
5	100k	G	±2%
6	-	H	±3%
7	-	J	±5%
8	0.01	K	±10%
8	0.01	M	±20%
9	0.1	N	±0.05%
		P	+100%, -0%
		Z	+80%, -20%

3,3p		3,3
33p		33
150p		151
470p		471
1000p	1n	102
1500p	1,5n	152
4700p	4,7n	472
10 000p	10n	103
15 000p	15n	153
22 000p	22n	223
47 000p	47n	473
100 000p	100n	104

Značení polovodičových součástek

Evropské značení Americké značení Japonské značení Starší systémy značení

1. Jednotné evropské značení (Pro-Electron)

První část znaku - písmeno (rozlišuje materiál)
A	Ge - germanium
B	Si - křemík
C	GaAs - arzenid galia
D	InSb - antimonid india
G	Ge - germanium (RFT, Tesla)
K	Si - křemík (Tesla)
R	Smíšený nebo speciální materiál
S	Si - křemík (RFT)
Druhá část znaku - písmeno (typ a oblast použití)
A	Dioda pro všeobecné použití nebo detekční dioda
B	Kapacitní dioda, varikap
C	Nízkofrekvenční tranzistor
D	Nízkofrekvenční výkonový tranzistor
E	Tunelová dioda
F	Vysokofrekvenční tranzistor
G	Sdružené zařízení
H	Magnetodioda (dioda citlivá na magnetické pole)
K	Hallův generátor
L	Vysokofrekvenční výkonový tranzistor
M	Hallův generátor v uzavřeném magnetickém poli
N	Optočlen
P	Prvek citlivý na světlo (např. fotodioda, fototranzistor)
Q	Světlo emitující dioda (LED)
R	Řízený usměrňovač (např. tyristor, diak, UJT)
S	Spínací tranzistor
T	Řízený výkonový usměrňovač (např. tyristor, triak)
U	Výkonový spínací tranzistor
W	Zařízení s povrchovou akustickou vlnou
X	Diodový násobič (např. varaktor)
Y	Usměrňovací dioda
Z	Zenerova dioda, napěťový stabilizátor
Třetí část znaku - písmeno
Označuje typy pro investiční techniku, bez bližšího technického významu se nejčatěji užívá písmen S, T, W, X, Y nebo Z. Někteří výrobci, však tímto znakem určují další přesně definované vlastnosti svých výrobků, značení je bohužel nejednotné (např. v minulosti Tesla: R - schottkyho dioda, Z - referenční zenerova dioda).
Čtvrtá část znaku - skupina číslic
Slouží k rozlišení jednotlivých typů, bez zvláštního bližšího významu.

2. Jednotné americké značení (JEDEC)

První část znaku - číslice (typ a oblast použití)
1	Dioda
2	Bipolární tranzistor
3	FET
4	Optočlen
5	Optočlen
Druhá část znaku - vždy písmeno N
Třetí část znaku - skupina číslic
Slouží k rozlišení jednotlivých typů, bez zvláštního bližšího významu.
Přípona* - písmeno (zesilovací činitel u výběrů)
A	Nízký zesilovací činitel
B	Střední zesilovací činitel
C	Vysoký zesilovací činitel

* pouze některé firmy

3. Jednotné japonské značení (JIS)

První část znaku - číslice (určuje efektivní počet elektrod*)
1	Dioda
2	Bipolární tranzistor, FET s jednou řídící elektrodou atd.
3	FET se dvěma řídícími elektrodami atd.
Druhá část znaku - dvě písmena (typ a oblast použití)
SA	PNP VF (resp. spínací nebo univerzální) tranzistor
SB	PNP NF tranzistor
SC	NPN VF (resp. spínací nebo univerzální) tranzistor
SD	NPN NF tranzistor
SE	Tunelová dioda
SF	Tyristor
SG	Zařízení pracující na bázi Gunnova efektu
SH	UJT (jednopřechodový tranzistor)
SJ	FET/MOSFET P-kanál
SK	FET/MOSFET N-kanál
SM	Triak
SQ	Světlo emitující dioda (LED)
SR	Usměrňovací dioda
SS	Dioda pro všeobecné použití nebo detekční dioda
ST	Lavinová dioda
SV	Varikap
SZ	Zenerova dioda
Třetí část znaku - skupina číslic
Slouží k rozlišení jednotlivých typů, bez zvláštního funkčního významu.
Čtvrtá část znaku - písmeno
Označuje případnou variantu daného typu tranzistoru, velmi často bývá toto písmeno v kroužku.

* je indikován číslem n-1, kde n je počet elektrod nezbytně nutných pro funkci.

4. Starší systémy značení

Bulharský a rumunský Československý Maďarský Sovětský Východoněmecký

Bulharský a rumunský systém značení tranzistorů

První část znaku - dvě písmena (výrobce)
EF	Polovodič vyrobený v Rumunsku
SF	Polovodič vyrobený v Bulharsku
Druhá část znaku - písmeno (druh polovodičové součástky)
T	Tranzistor
Třetí část znaku - skupina číslic (udává oblast použití)
Tranzistory malého výkonu
301...309	Středofrekvenční
310...320	Vysokofrekvenční
321...329	NF pro zpracování signálů s velkou amplitudou
351...359	Nízkofrekvenční
Tranzistory středního výkonu
120...209	Nízkofrekvenční
Výkonové tranzistory
210...250	Nízkofrekvenční

Všechny takto označené typy byly vyráběné na bázi germania.

Československý systém značení polovodičových součástek (NT-K 003)

První část znaku - skupina číslic
Slouží k rozlišení jednotlivých typů, bez zvláštního funkčního významu*.
Druhá část znaku - skupina písmen (druh polovodičové součástky)
NN	Diody pro větší napětí, hrotové
NP	Plošné usměrňovače
NQ	Diody pro vyšší kmitočty, hrotové
NR	Termistory*
NT	Tranzistory hrotové
NU	Tranzistory plošné
NV	Tranzistory speciální
PN	Fotonky odporové
PP	Fotonky hradlové
Třetí část znaku - skupina číslic (provedení pouzdra*)
40 - 49	Sklo
50 - 59	Keramická hmota
60 - 69	Plast
70 - 79	Kov
80 - 89	Zvláštní provedení
Barva vršku pouzdra u některých tranzistorů - zesilovací činitel ( β )
Červená	20 - 30
Oranžová	30 - 40
Žlutá	40 - 50
Zelená	50 - 60
Modrá	60 - 75
Fialová	75 - 100
Bílá	Větší než 100

*Termistory

První část číselného znaku:
První číslice - druh výrobku
1	Přímožhavená perlička na vzduchu
2	Přímožhavená perlička ve vakuu
3	Přímožhavená perlička v dusíku
4	Nepřímožhavená perlička ve vakuu (Topné vinutí 100 Ω )
5	Nepřímožhavená perlička ve vakuu (Topné vinutí 10 Ω )
6	Nepřímožhavená perlička v dusíku (Topné vinutí 100 Ω )
7	Nepřímožhavená perlička v dusíku (Topné vinutí 10 Ω )
Druhá číslice - odpor při 20ºC
0	0,3 - 1 kΩ
1	1 - 3 kΩ
2	3 - 10 kΩ
3	10 - 30 kΩ
4	30 - 100 kΩ
5	100 - 300 kΩ
6	0.3 - 1 MΩ
7	1 - 3 MΩ
8	3 - 10 MΩ
9	Podle zvláštního předpisu
Druhá část číselného znaku:
Předposlední číslice - zatížení
0	10 mW
1	30 mW
2	100 mW
3	300 mW
4	1 W
5	3 W
6	10 W
7	30 W
8	100 W
Poslední číslice - provedení
0	Baňka Ø 3x10 mm, drátové vývody v ose baňky
1	Baňka Ø 20x50 mm, drátové vývody na jedné straně baňky
2	Perlička na nosných drátech bez baňky
3	Plochá knoflíková baňka, vývody radiální
4	Válcové tělísko Ø 6x28, páskové vývody
5	Zvláštní provedení pro měření teploty

Vzhledem k tomu, že podniková norma Tesla pro značení termistorů plně nevyhovovala všem potřebám, byly některé termistory značeny odlišně - např. tyčinkové jako odpory (TR)

Maďarský systém značení tranzistorů (do r.1964)

Takto označené typy byly vyráběny v licenci firmy Valvo. Systém značení, vycházející z klíče pro označení elektronek, je proto (až na třetí část znaku) shodný. Vedle těchto typů byly v MLR vyráběny i některé sovětské tranzistory řady P.

První část znaku - číslice, vždy 0 (nula)
0	Tranzistory pracují bez žhavení (u elektronek tato číslice, resp. tento znak znamenají žhavící napětí, správně by se tedy mělo číst "nula-cé", vžil se však chybný výraz "ó-cé").
Druhá část znaku - písmeno, vždy C
C	Tranzistory patří mezi triody (u elektronek popisuje toto písmeno stavbu elektrodového systému).
Třetí část znaku - číslo 10
10	Ukazuje, že tranzistor byl vyroben v MLR (Tungsram), tato část v původním značení Valvo chybí.
Čtvrtá část znaku - dvojmístné číslo
Slouží k rozlišení jednotlivých typů, bez zvláštního bližšího významu.

Sovětský systém značení tranzistorů

1) Do r. 1964

První část znaku - písmeno* (určuje druh tranzistoru)
П	Plošný tranzistor
C	Hrotový tranzistor
Druhá část znaku - skupina číslic (oblast použití)
5...100	Germaniové NF malého výkonu
101...200	Křemíkové NF malého výkonu
201...300	Germaniové NF výkonové
301...400	Křemíkové NF výkonové
401...500	Germaniové VF malého výkonu
501...600	Křemíkové VF malého výkonu
601...700	Germaniové VF výkonové
701...800	Křemíkové VF výkonové
Třetí část znaku - písmeno (upozorňuje, že tranzistory jsou tříděny)

* tranzistory vybírané pro potřeby investiční techniky měly někdy před touto částí znaku ještě písmeno M

2) Od r. 1964

První část znaku - číslice nebo písmeno (určuje materiál)
1 nebo Г	Germanium
2 nebo K	Křemík
Druhá část znaku - písmeno (určuje druh polovodičové součástky)
T	Tranzistor
Třetí část znaku - skupina číslic (udává oblast použití)
101...199	NF malého výkonu
201...299	SF malého výkonu
301...399	VF malého výkonu
401...499	NF středního výkonu
501...599	SF středního výkonu
601...699	VF středního výkonu
701...799	NF výkonové
801...899	SF výkonové
901...999	VF výkonové
Čtvrtá část znaku - písmeno (upozorňuje, že tranzistory jsou tříděny)

Východoněmecké značení polovodičových součástek

Státní norma TGL 38015, platná od 4/1987
(starší značení se připravuje)

První část znaku udává materiál, funkci a podskupinu, popř. provedení součástky.
První písmeno znaku rozlišuje materiál:
G	Ge - germanium
S	Si - křemík
V	Polovodičové slitiny např. GaAs
M	Různé jiné materiály
V první části znaku ihned za prvním písmenem může následovat jedna číslice. Udává speciální obor použití podle dispozic výrobce. Pokud to není bezpodmínečně nutné, nepoužívá se.
Druhé písmeno znaku udává funkci součástky podle kódu:
A	Dioda
B	Vazební člen
C	Nízkofrekvenční tranzistor
D	Nízkofrekvenční výkonový tranzistor
E	Tunelová dioda
F	Vysokofrekvenční tranzistor
L	Vysokofrekvenční výkonový tranzistor
M	Nábojově řízená součástka
P	Součástka citlivá na záření
Q	Součástka emitující záření
R	Součástka, u níž se v provozu využívá průrazových vlastností
S	Spínací tranzistor
T	Čtyřvrstvá součástka
U	Výkonový spínací tranzistor
W	Převodník (mimo optoelektronického)
Y	Výkonová dioda
Z	Zenerova dioda
Třetí písmeno první části znaku udává podskupinu, popř. jiné provedení pouzdra, než má základní typ. Uvádí se jen pokud je to nezbytně nutné. U různých druhů součástek má toto písmeno různý význam.
U diod a tranzistorů určuje třetí písmeno:
D	Dioda pro plošnou montáž (pouzdro SOD-80)
E	Tranzistor pro plošnou montáž v subminiaturním pouzdru (SOT-23)
M	Vícenásobná dioda, diodové pole
Y	Spínací dioda
X	Zenerova dioda malého výkonu
Y	Referenční součástka
U optoelektronických součástek označuje:
A	Dioda LED
B	Jednomístný zobrazovač z diod LED
C	Vícemístný maticový zobrazovač z diod LED
D	Vícemístný zobrazovač z diod LED
E	Vícemístný zobrazovač z diod LED v provedení se světelnými kanálky
F	Jednořádkový sloupec nebo řada diod LED
G	Víceřádkový sloupec nebo řádek diod LED
H	Kompaktní součástka s diodami LED (např. plochý sloupcový zobrazovač)
U polovodičových převodníků rozlišuje:
D	Snímač tlaku
F	Snímač vlhkosti
H	Snímač s hallovým prvkem
T	Snímač teploty
Druhá část znaku je skupina dvou až čtyř číslic, která udává postupné číslo typu. Pokud jde o mezinárodně porovnatelnou součástku, přejímá se její postupné číslo typu (např. SC238 = BC238). Má-li mezinárodní analog vícemístnou skupinu číslic ve znaku, přejímá se celá číslicová skupina. Luminiscenční diody, u kterých se zpravidla nepoužívá mezinárodního způsobu značení, mají v první číslici druhé části znaku zakódovanou barvu vyzařovaného světla. Tento způsob značení není součástí výše uvedené normy. Číslice udává barvu záření podle kódu:
1	Červená
2	Zelená
3	Žlutá
4	Oranžová
5	Modrá
6	Červená a zelená
7	Červená a žlutá
8	Žlutá a zelená
9	Červená, zelená a žlutá
Rozdíly mezi určitými vlastnostmi udává třetí skupina znaků oddělená lomítkem. U diod a čtyřvrstvých spínacích součástek je třetí skupina dvoumístné číslo. U zenerových diod udává jmenovitou hodnotu zenerova nepětí ve voltech (např. SZX21/15), u spínacích výkonových diod udává údaj periodického vrcholového závěrného napětí ve stovkách voltů (např. 3 značí 300 V, 0.5 značí 50 V, např. SY170/05). Třetí část znaku optoelektronických součástek se skládá ze dou číslic a jednoho písmena, popř. písmena X, které označuje nezapouzdřený čip. První číslice skupiny udává modifikaci součástky (např. MB104/5 - napětí kolektor-emitor max. 5 V, MB104/6 - bez vývodu báze, VQA13/1 - červeně zabarvené pouzdro a pod.).
Písmeno ve třetí části znaku diod LED udává skupinu minimálního vyzařovaného jasu tříděných diod (v mcd) podle kódu:
A	0,4
B	0,6
C	0,9
D	1,35
E	2,0
F	3,0
G	4.5
H	6,8
I	10,0
K	15,0
L	23,0
Písmeno u zobrazovačů z diod LED značí skupinu podle vyzařovaného jasu (v µcd):
A	130 až 300
B	230 až 460
C	350 až 700
D	520 až 1040
E	780 až 1560
Udávaný jas je průměrná hodnota jasu všech segmentů znakového zobrazovače. U diod LED vyzařujících infračervené světlo může třetí část znaku udávat vyzářený výkon, popř. proud kolektoru u fototranzistorů a diod. Nepovinná druhá číslice ve třetí části znaku může udávat světelný zesilovací poměr zabaleného souboru hotových součástek (s počtem větším než 1000) u diod LED, popř. segmentů zobrazovačů z diod LED.
Třetí část znaku u tranzistorů má dvě písmena, popř. jedno písmeno a jednu číslici (u součástek označených podle starší varianty normy TGL 38015 pouze jedno písmeno), u čipů pak pouze písmeno X.
První písmeno udává rozsah zesilovacího činitele podle kódu:
A,a	18 - 35
B,b	28 - 71
C,c	56 - 140
D,d	112 - 280
E,e	224 - 560
F,f	450 - 1120
Druhé písmeno, popř. číslice rozlišuje roztříděné součástky podle kvality. Písmena se používají u součástek s lepšími parametry než jsou zaručované, číslice u součástek, které nedosahují zaručovaných parametrů. Písmeno S označuje součástky pro potřebu radioamatérů, rozdíly ve vlastnostech těchto součástek jsou ještě vyznačeny číslicí (např. S1, S2, S3, S4).

Značení elektronek

Evropské značení Marconi-Osram Philips Sator-Orion Sovětské elektronky Telefunken Tesla Triotron Tungsram Valvo Vojenské elektronky Značení speciálních elektronek

1. Jednotné evropské značení (od r. 1934)

První část znaku* - písmeno (způsob žhavení)
A	Střídavé žhavení 4 V
B	Stejnosměrný proud ze sítě, 180 mA
C	Stejnosměrný nebo střídavý proud 200mA
D	Stejnosměrné napětí ze suchých článků, 1.25 nebo 1,4 V
E	Napětí 6,3 V z jakéhokoliv zdroje (síť, akumulátor)
F	Napětí 13 V z akumulátorové baterie vozidla
G	Střídavé napětí 5 V ze sítě (americká řada)
H	Stejnosměrné napětí 4 V z akumulátoru
K	Stejnosměrné napětí 2 V z akumulátoru
P	Střídavý proud 300 mA (pův. americké elektronky)
U	Stejnosměrný nebo střídavý proud ze sítě, 100 mA
V	Stejnosměrný nebo střídavý proud ze sítě, 50 mA
Druhá část znaku - písmeno (použití)
A	Demodulační dioda
B	Dvojitá demodulační dioda
C	Zesilovací trioda
D	Koncová trioda
E	Tetroda
F	Vysokofrekvenční pentoda
H	Hexoda nebo heptoda
K	Oktoda
L	Koncová pentoda nebo svazková tetroda
M	Ukazatel
N	Thyratron
P	Násobič elektronů
Q	Enneoda (detektor fm)
W	Plynová jednocestná dioda
X	Plynová dvojcestná dioda
Y	Vakuová jednocestná dioda
Z	Vakuová dvojcestná dioda
Třetí část znaku - skupina číslic (provedení)
1 - 9	Elektronky s bakelitovou paticí, s 8 postranními kontakty (lamelová patice), jen málo výjímek s nožkami nebo pěti kontakty. Elektronky řady U měly provedení jako řada 30.
11 - 19	Kovové elektronky s průměrem 43,5 mm, 5 + 3 profilované nožky a vodící klíč na patici. Koncové, usměrňovací a ukazatelé byly ze skla s bakelitovou paticí.
21 - 29	Skleněné elektronky, název "Allglas". na lisovaném talířku, s válcovou baňkou, s 8 průchodkami o průměru 1,26 mm jako kontakty, s vodícím klíčem uprostřed. Řada D21 - 24 byla v provedení 30 a měla žhavící napětí 1,4 V. Řada D25 byla v provedení E21 s žhavícím napětím 1,25 V.
30 - 40	Skleněné elektronky s malou bakelitovou paticí s osmi (oktal) trubičkovými dlouhými nožkami a s bakelitovým klíčem. Mřížka byla obvykle vyvedena nahoře.
41 - 49	Elektronky podobné řadě E21, ale menší, na talířku ze spékaného práškového skla, čerpací trubička na vrcholu baňky (Rimlock). Měly 8 drátěných průchodek a zajištění na obvodu patice.
50 - 59	Zvláštní elektronky Philips různých provedení.
60 - 69	Elektronky podobné řadě E21, ale větši s paticí s devíti nožkami. Často také subminiaturní elektronky.
70 - 79	Celoskleněné subminiaturní (trpasličí) elektronky s drátovými vývody.
80 - 89	Celoskleněné miniaturní elektronky s devíti průchodkami o průměru 1,09 mm jako kontakty na kružnici 11,9 mm (noval).
90 - 99	Celoskleněné mimiaturní elektronky se sedmi průchodkami o průměru 1,05 mm jako kontakty na kružnici 9,525 mm (heptal).
100 - 119	Celoskleněné miniaturní elektronky noval nebo heptal, pro speciální použití. Dříve 100 - 110 speciální elektronky Telefunken.
120 - 169	Různé speciální elektronky s různými typy patic (nejčastěji Philips, Telefunken)
170 - 179	Speciální, často subminiaturní elektronky RFT pro různé druhy použití.
180 - 189	Novější typy řady 80 - noval
190 - 199	Novější typy řady 90 - heptal (většinou RFT).
200 - 229	Celoskleněné miniaturní elektronky s desíti průchodkami o průměru 1,05 mm jako kontakty na kružnici 11,887 mm (dekal).
230 - 299	Rezerva pro značení upravených standardních typů, většinou oktal
300 - 499	Speciální typy elektronek různých výrobců.
500 - 509	Celoskleněné elektronky s průchodkami o průměru 1,3 mm na kružnici 17,45 mm (televizní technika).
600 - 699	Celoskleněné subminiaturní (trpasličí) elektronky s drátovými vývody.
800 - 809	Pokračování řady 80, poslední typy, někdy se zvláštními vlastnostmi.
960 - 969	Pokračování řady 90 (především RFT a Valvo).

* elektronky Tungsram měly zpočátku před označením ještě písmeno T.

2. Značení Marconi-Osram

Označení přijímacích elektronek se skládá ze skupiny písmen a z čísla, případně ještě dodatkového písmena.

První část znaku - písmena znamenají (bylo však mnoho výjímek):
A	Univerzální trioda
B	Koncová dvojitá trioda
BG	Dvoumřížková elektronka
D	Demodulátor (dioda) nebo detekční trioda (malé µ - zesilovací činitel do 15)
E	Nízkofrekvenční trioda (malé až střední µ)
H	Vysokofrekvenční trioda (střední až velké µ)
KT	Tetroda nebo pentoda koncová
L	Nízkofrekvenční trioda (střední µ)
M	Nepřímo žhavená elektronka
N	Koncová pentoda středního výkonu (6 - 9 W)
P	Koncová trioda malého výkonu (do 3 W) nebo pentoda ve skupině jiných znaků
PT	Koncová trioda nebo pentoda malého až středního výkonu (3 - 6 W)
PX	Koncová trioda velkého výkonu (9 - 25 W)
S	Stíněná (vysokofrekvenční) tetroda
U	Usměrňovač
V	Vysokofrekvenční tetroda nebo pentoda s proměnnou strmostí
X	Měnič kmitočtu (trioda-hexoda nebo oktoda)
Druhá část znaku - číslo jednomístné nebo dvojmístné znamené pořadové číslo typu, první číslice u trojmístných čísel znamená žhavící napětí u jinak stejných typů
Dodatková část znaku - písmeno za typovým označením znamená odchylné provedení

Variátory byly označovány trojmístným číslem, které znamená proud (mA), poslední číslice je pořadové číslo typu, např. 204 je 200 mA, typ 4.

3. Značení Philips

Označení přijímacích elektronek se skládalo z písmena, trojčíslí (resp. čtyřčíslí) a event. ještě dalšího písmena.

Písmeno znamená žhavící proud:
A	Do 100 mA
B	Do 200 mA
C	Do 400 mA
D	Do 700 mA
E	Do 1,25 A
F	nad 1,25 A
První číslice (dvojčíslí u čtyřmístných) je žhavící napětí [V]
Poslední dvojčíslí znamená u triod zesilovací činitel, je li menší než 40, s výjímkou 99 pro E499 a B2099. Je li koncové dvojčíslí větší než 40 (s výjímkou 99), znamená poslední číslice:
1	Dvoumřížková elektronka (tetroda)
2	Stíněná tetroda "přímá"
3	Koncová pentoda
4	Sdružená demodulační a zesilovací (binoda)
5	Stíněná selektoda
6	Vysokofrekvenční pentoda "přímá"
7	Vysokofrekvenční pentoda-selektoda
8	Hexoda směšovací
9	Hexoda-selektoda
Přidružené písmeno H, N, S nebo T označuje odchylný typ

Usměrňovací elektronky mají trojmístné číslo 501 - 509, nebo čtyřmístné, většinou od 1800 výše.

Variátory mají číslo od 1900 výše.

4. Značení Sator-Orion

Označení přijímacích elektronek není soustavné, skládá se z písmen (jednoho až čtyř) a čísla (jednomístného až čtyřmístného)

Písmena znamenají:
A	Malá trioda (audion nebo nízkofrekvenční) se žhavícím proudem 50 až 150 mA
B	Dvoumřížková elektronka
D	Demodulační (obvykle dioda, také trioda)
DG	Dvoumřížková elektronka
DLP	Koncová pentoda
DVG	Dvojcestná usměrňovací
E	Malá nízkofrekvenční nebo koncová elektronka (trioda nebo pentoda)
EG	Usměrňovací elektronka jednocestná
F	Trioda se středním µ
GL	Usměrňovací elektronka
H	Univerzální trioda
L	Koncová elektronka
LL	Koncová elektronka
M	Koncová elektronka s anodovou ztrátou 6 W
N	Nepřímo žhavená elektronka (s výjímkou N43), spojuje se s ostatními znaky, např. NE4 apod.
NEP	Nepřímo žhavená exponenciální pentoda
NHS	Nepřímo žhavená vysokofrekvenční pentoda
NMO	Nepřímo žhavená směšovací oktoda
NSS	Nepřímo žhavená stíněná elektronka, pentoda nebo hexoda
NVS	Nepřímo žhavená stíněná elektronka nebo pentoda s proměnnou strmostí
NW	Nepřímo žhavená "odporová" trioda (s velkým µ)
P	Koncová elektronka
SR	Variátor
U..	Univerzální elektronky (většinou řady 200 mA), jinak označené jako N.. (např UM051 odpovídá čtyřvoltové NM051)
VG	Dvojcestná usměrňovací
W	"Odporová" trioda

Čísla jsou velmi nesoustavná. Např. číslo 4 znamená univerzální triodu a k rozlišování je písmeno před ním, tedy A4, E4 apod., NE4, NH4 atd., NW4 apod. jseu univerzální triody. Obdobné značení 43 je koncová pentoda. U řady 180 mA jsou čísla trojmístná od 180 výše. U variátorů udává číslo za písmeny SR proud (mA). U usměrňovacích elektronek udává první číslice žhavící napětí. Některá čísla jsou shodná s analogickými elektronkami Tungsram.

5. Sovětské elektronky

Staré značení

První alespoň z části systematické značení elektronek v naštěstí již bývalém SSSR lze datovat cca do r. 1929.

První písmeno - druh elektronky:
B	Usměrňovací
Н	Nízkofrekvenční
П	Přijímací
C	Speciální
T	Telefonní
У	Zesilovací
Druhé písmeno - katoda:
K	Karbidovaná katoda
O	Oxydová katoda
T	Thoriovaná katoda

V roce 1937 byla zahájena výroba série kovových elektronek, po příp. skleněných variant: 6Ж7, 6A8, 6Г7, 6K7, 6Ф5 atd. a prakticky vždy se jednalo o ekvivalenty amerických elektronek.

Tato série se označením výrazně lišila od předešlých, ani toto označení však není zcela důsledné, např. písmeno Ф značilo předzesilovací triodu s velkým zesilovacím činitelem 6Ф5 ale i koncovou pentodu 6Ф6 a ani druhá číslice, která značila počet všech vývodů na patici (i s vláknem počítaným jednou, i se stíněním) elektronku dost dobře necharakterizovala.

Nové značení

V r. 1940 byl navržen nový způsob: první číslice přibližné žhavící napětí(V), na druhém místě charakteristické písmeno (jako druhé písmeno v evropském značení) a na třetím číslo (analogicky jako u evropského značení). Technologicky byla elektronka charakterizována posledním písmenem. Tento způsob značení byl postupně rozšířen i na další elektronické prvky (kde již první znak nemusí být nutně číslice).

První část značení:
ГK	Oscilační elektronky do 25 MHz
ГУ	Ultrakrátkovlnné oscilátory do 600 MHz
ГC	Centimetrové oscilátory
ГM	Modulační elektronky
B	Diody
CГ	Stabilizátory napětí
TГ	Plynové thyratrony
TP	Rtuťové thyratrony
ГT	Diody plynové (gazotrony)
ГP	Diody rtuťové
Ф	Fotonky a násobiče
číslo	Přibližné žhavící napětí - přijímací, zesilovací a usměrňovací elektronky pro přijímače a podobné účely
číslo	Průměr nebo uhlopříčka stínítka - Oscilografické a televizní obrazovky

Druhá část označení:
Д	Diody
X	Dvojité diody
C	Triody
З	Tetrody
П	Koncové pentody a svazkové tetrody
K	Vf pentody a tetrody-selektody
Ж	Vf pentody a tetrody s krátkou chrakteristikou
A	Měniče kmitočtu se dvěmi řídícími mřížkami
Г	Triody s jednou nebo dvěmi diodami
Б	Pentody s jednou nebo dvěmi diodami
H	Dvojité triody
Ф	Triody-pentody
E	Ukazatelé vyladění
Ц	Usměrňovací diody pro přijímače
číslo	Pořadové číslo - plynové diody, triody a výbojky
ЛO	Obrazovky elektrostatické
ЛM	Obrazovky elektromagnetické oscilografické
ЛK	Obrazovky elektromagnetické televizní
ЛИ	Ikonoskop nebo Orticon
Ц	Fotonky a násobiče s cesiovou katodou
C	Fotonky a násobiče s cesium-antimonovou katodou

Oscilační a modulační elektronky a stabilizátory napětí nemají druhé místo obsazeno.

Třetí část označení:
číslo	Pořadové číslo typu - oscilační pro všechna pásma; modulační; přijímací, zesilovací a usměrńovací pro přijímače; stabilizátory napětí; fotonky a násobiče

Výbojky všeho druhu nemají třetí místo obsazeno.

Čtvrtá část označení:
Oscilační a modulační - písmeno vyjadřuje chlazení
A	Vzduch
B	Voda
Obrazovky - písmeno vyjadřuje stínítko
Б	Bílé
C	Modré
B	Zelené
Ж	Žlutozelené
П	Setrovačné
K	Krátkodobé
	Čtvrtá část označení může chybět
Fotonky a násobiče
B	Fotonky a násobiče vzduchoprázdné
Г	Fotonky a násobiče plynové
Výbojky
/	Zlomek: čitatel - střední proud (A) - Jmenovatel - zpětné napětí (kV)
Přijímací, zesilovací, usměrňovací a stabilizátory pro přijímače - písmeno vyjadřuje konstrukční provedení
	Bez označení - kovové
C	Skleněné
Ж	Žaludové
Б	S průměrem 10 mm
A	S průměrem 6 mm
Л	Klíčové
П	Trpasličí
Д	Majákové

Chybí li některý znak kromě posledního, je na jeho místě pomlčka -.

6. Značení Telefunken

Označení přijímacích elektronek se skládá ze skupiny písmen (2 až 4) a čísla (trojčíslí nebo čtyřčíslí).

První písmeno je vždy R pro označení elektronek na rozdíl od jiných výrobků této firmy
Druhé písmeno určuje skupinu:
E	Elektronky přijímací
G	Elektronky usměrňovací
Třetí a další písmeno určuje druh elektronky
N	Nepřímo žhavená elektronka (neplatí pro usměrňovací)
S	Elektronka s několika mřížkami

Je li číslo trojmístné, znamená první dvojčíslí žhavící proud v desítkách mA (jen přibližně - druhá číslice bývá také určovací číslo typu)

U čtyřmístného čísla znamenají první dvě číslice žhavící proud, mají li hodnotu 10 až 13, nebo 20 až 22, v desetinách A. Dvojíslí 18 znamená 180 mA u elektronek pro stejnosměrnou síť.

Poslední číslice znamená žhavící napětí ve voltech s výjímkou série 180 mA 20 V, kde je všude poslední dvojčíslí stejné jako u analogických elektronek série čtyřvoltové (např. RENS1824 je mimo žhavení shodná s RENS1224).

Elektronky označené trojmístným číslem začínajícím 3 jsou ekvivalenty amerických elektronek, např REN326 je americká 26.

Malé písmeno za číslem znamená:
d	Svorka na patici (např. pro vývod stínící mřížky)
s	Elektronka pro sériové žhavení

7. Značení Tesla (NT-K 003)

Přijímací elektronky

Označení se skládá z čísla jednomístného až trojmístného, dále ze skupiny písmen a z čísla dvojmístného až trojmístného.

První část značení:
Číslo značí zaokrouhlené žhavící napětí (V)
Druhá část značení:
Skupina písmen značí druh elektronky stejně jako v jednotném evropském značení
Třetí část značení:
Poslední číslice znamená pořadové číslo typu, číslo před ní určuje konstrukci elektronky a patici. čísla 1 až 19 znamenají skleněné patice, čísla 20 až 29 patice tmelené, lisované z izolantu, čísla 30 až 39 různé
Číslo (před poslední číslicí)	Počet kolíků	Průměr kruhu s kolíky (mm)
1	7	17,4	Jako E21, jedna vynechaná
2	8	17,4	Jako evropské E21
3	7	9,5	Heptal
4	9	11,9	Noval
5	9	25	Jako evropská řada 60
6	7	30
7	7	40
8			Volné
9			Vyvedené pájecí drátky
10 - 19			Volné (rezerva)
21			Patice T (jako u evropské jednotné řady 11)
22			Patice P (jako evropská jednotná řada 1 - 9)
23			Patice K (jako bateriové D21 nebo řada 30)
24			Volné
25			Kolíková patice speciální
31			Závit E 14
32			Závit E 21
33			Závit E 40
34			Přívodní svorky (zatavené, tmelené)
35			Vnější anoda chlazená vzduchem
36			Vnější anoda chlazená vodou

Vysílací elektronky a výbojky

Toto značení se vztahuje na takové typy, které nebylo možno zařadit mezi speciální (zvláštní). Jde o velké zesilovací, modulační a usměrňovací elektronky a některé plynové diody a triody. Označení se skládá ze tří částí.

První část označení:
První písmeno znamená:
R	Elektronka vysílací nebo velká usměrňovací
U	Usměrňovací výbojka
Z	Speciální modulační elektronka
Druhé písmeno znamená:
Analogický význam jako u přijímacích elektronek, tedy D modulační a výkonvá trioda, L výkonová pentoda a p.
Druhá část označení:
/	Zlomek má v čitateli ztrátový výkon (W nebo kW, lze rozeznat podle souvislostí), u usměrňovacích elektronek anodový proud (A, největší hodnota středního proudu), ve jmenovateli anodové napětí (kV)
Třetí část označení - podle potřeby je připojeno u některých elektronek ještě písmeno, obvykle:
A	Chlazení vzduchem
K	Krátkovlnné provedení
W	Chlazení vodou

Usměrňovače s několika anodami mají za prvním písmenem počet anod.

Zvláštní elektronické prvky

Toto značení elektronek, výbojek a jiných elektronických součástí má rovněž tři části.

První část označení (číslo) má různý význam, podle druhu vyjádřeného druhou částí znaku, resp. jeho prvním písmenem:
Je-li toto písmeno:	Znamená první číslice:
N	Pořadové číslo typu
P	Spektrální charakteristiku
Q	Průměr stínítka (cm)
R nebo S nebo T	Žhavící příkon podle níže uvedené tabulky

První číslice	Příkon (W)
1	0,x
2	Do 10
3	Do 20
4	Do 50
5	Do 100
6	Do 300
7	Do 1000
8	Do 3000
9	Nad 3000

Druhá část označení - písmeno, které značí druh elektronky:
N	Polovodiče, krystaly a podobné součásti
P	Fotonky
O	Obrazovky
R	Vysílací elektronky obyčejné
S	Vysílací elektronky indukční (průletové)
T	Thyratrony a plynové diody
U	Volné (rezerva)
Druhé písmeno ve skupině N značí:
N	Detektor nízké úrovně
P	Detektor vysoké úrovně
Q	Polovodič
R	Termistor
S	Křemenné krystaly ve vakuu
Druhé písmeno ve skupině Q značí:
P	Obrazovky s magnetickým vychylováním
Q	Obrazovky se smíšeným vychylováním
R	Obrazovky s elektrostatickým vychylováním
S	Několikanásobné obrazovky
Ve skupinách R, S , T značí:
N	Ochranná elektroda
P	Impulsová dioda
Q	Dvojitá impulsová dioda
R	Impulsová trioda
S	Impulsová tetroda
T	Impulsová pentoda
U	Impulsová elektronka s několika elektrodami
Ostatní písmena v těchto skupinách mají stejný význam jako u přijímacích elektronek
Třetí část označení - číslo:
Do 39 udává patici stejně jako u přijímacích elektronek, u vyšších čísel konstrukci elektronky

Toto značení bylo podle potřeb modifikováno (viz značení čs. polovodičových součástek), zde popisovaný stav je z r. 1955.

8. Značení Triotron

Označení přijímacích elektronek se skládá z jednoho či dvou písmen a dvojmístného až čtyřmístného čísla plus event. písmeno.

Písmeno znamená:
A	Trioda (audion)
B	Dioda-trioda nebo dioda-tetroda
D	Demodulátor (dioda)
E	Koncová trioda (do 9 W)
G	Usměrňovací dioda (též GA, GD, GN)
H	Hexoda (výjímka - H412 je trioda)
K	Velká koncová trioda (do 10 W)
M	Dvoumřížková elektronka (D přímo, N nepřímo žhavená)
O	Oktoda
P	Koncová pentoda (také PB, PD)
S	Stíněná nebo VF pentoda (výjímka - S201 je koncová trioda)
T	NF trioda
TH	Trioda-hexoda
TK	Ukazatel vyladění
V	Variátor
W	"Odporová" trioda (s velkým µ)

Zbytek po odtržení posledního dvojčíslí (tedy první číslice nebo dvojčíslí) znamená žhavící napětí ve voltech.

U některých usměrňovacích elektronek se čtyřmístným označením je první číslice žhavící napětí, zbytek je přibližný usměrněný proud (mA).

Poslední dvojčíslí je rozlišovací označení. Elektronky stejné mimo žhavení mají toto dvojčíslí stejné, např. O607 a O1307.

Písmeno N, B nebo U za číslem znamená odchylné provedení.

Variátory jsou označeny písmenem V a číslem, které znamená napětí ve voltech.

9. Značení Tungsram

Označení přijímacích elektronek se skládá ze skupiny písmen a z trojčíslí až čtyřčíslí.

Písmena znamenají typ elektronky, někdy jsou znaky složené a jedná se obvykle o zkratky anglických názvů elektronek:
A	Nepřímo žhavená
B	Demodulátor (dioda)
CB	Dvojitá trioda třídy B
DD	Dvojitá dioda
DG	Dvoumřížková
DS	Dioda-stíněná tetroda
FH	"Úniková" hexoda
G	Univerzální trioda
H	Vysokofrekvenční trioda
HH	Hexoda (vysokofrekvenční)
HP	Vysokofrekvenční pentoda
HR	Vysokofrekvenční a "odporová" trioda
L	Nízkofrekvenční trioda
LD	Nízkofrekvenční a demodulační trioda
ME	Ukazatel vyladění
MH	Směšovací hexoda
MO	Směšovací oktoda
O	Oscilátorová trioda
P	Koncová (výkonová) trioda
PD	Budící trioda pro třídu B
PP	Koncová pentoda
PV	Dvojcestná usměrňovací
R	Odporová trioda (s malým průnikem)
S	Stíněná nebo pentoda
SE	Selektoda exponeciální
SP	koncová trioda (s určitými výjímkami)
V	Jednocestná usměrňovací
VO	Oktoda
VP	Vysokofrekvenční pentoda
VX	Vysokofrekvenční hexoda

V čísle znamená první číslice nebo dvojčíslí žhavící napětí ve voltech.

Zbytek čísla znamená přibližný žhavící proud, přičemž třetí místo od zadu jsou ampéry.

Poslední číslo rozlišuje podobné typy, např. HP4100 a HP4101.

Variátory byly značeny hodnotou proudu v mA a písmenem R, popř. římskou rozlišovací číslicí, např. 100RI.

10. Značení Valvo

Označení přijímacích elektronek se skládá z jenoho nebo dvou písmen, dvojmístného až čtyřmístného čísla a event. písmena.

Písmeno znamená:
A	Demodulační trioda (Audion)
AN	Demodulační trioda a zesilovač (trioda nebo pentoda)
G	Usměrňovací
H	Vysokofrekvenční (trioda až pentoda)
L	Koncová (trioda či pentoda)
LK	Koncová většího výkonu (hranice proti L je neurčitá)
LX	Koncová americká
U	Dvoumřížková (několik výjímek)
W	Trioda "odporová" (s velkým µ)
WI	Variátor
X	Hexoda

První číslice znamená žhavící napětí, existují však výjímky (uvedeno níže)

Konec čísla: první číslice je žhavící proud v desítkách mA, platí jen první číslice skupiny.

Zbytek je rozlišovací číslo typu. U elektronek se žhavícím proudem 180 mA je číslem typu první dvojčíslí, žhavící napětí není vyznačeno.

Písmeno D za znakem označuje elektronku s několika mřížkami.

11. Vojenské elektronky

Německé vojenské elektronky

V zásadě se rozdělují na dvě skupiny a to pro účely 1. pozemní a 2. letecké.

1. skupina

Elektronky spadající do této skupiny začínají písmenem R
Druhé písmeno určuje použití:
D	Decimetrová elektronka
G	Diody všeho druhu
K	Obrazovka
L	Koncová zesilovací a vysílací
V	Zesilovací (s malým výkonem popř. VF)
Za těmito prvními písmeny následuje jednomístné až dvojmístné číslo, udávající žhavící napětí
Třetí písmeno udává druh elektrodové soustavy:
A	Ukazatel vyladění
D	Dvojcestná usměrňovací
G	Usměrňovací
H	Hexoda
L	Pracuje se setrovačností elektronů
M	Magnetron
MM	Dvojité magnetické vychylování
MS	Magnetické a elektrostatické vychylování
P	Pentoda
SS	Dvojité elektrostatické vychylování
T	Trioda
Za těmito znaky následuje číslo, které udává u koncových a vysílacích anodovou ztrátu, u zesilovacích činitel (v některých případech se ovšem jednalo jen o vývojové číslo)

2. skupina

První písmeno ve skupině elektronek pro letecké použití je vždy L
Druhé písmeno znamená:
B	Obrazovka
D	Decimetrová elektronka vysílací
F	Ikonoskop, fotonka, elektronkový přepínač
G	Usměrňovací dioda, síťový usměrňovač, speciální impulsová elektronka
K	Regulační odpory, stabilizátory, doutnavky
M	Magnetrony
S	Vysílací pro λ < 1 m
V	Vysílací pro λ > 1 m
Číslo, které následuje za písmeny, je vývojovým typem elektronky

Britské vojenské elektronky

Existuje několik druhů označení podle účelu a tajnosti.

Označení prvního druhu je systematické a značí:
AR	Přijímací elektronka
ARD	Dioda
ARDD	Dvojitá dioda
ARH	Hexoda
ARP	Pentoda
ARS	Tetroda
ARTH	Trioda-hexoda
ARTP	Trioda-pentoda
AT	Vysílací elektronka
AU	Usměrňovací elektronka
AW	Plynem plněná elektronka

Číslo, jež následuje za hlavním znakem, udává podle převodního klíče příslušný civilní ekvivalent.

Jiný druh značení se skládá ze dvu krycích písmen a 1 až 4 číslic. Používala se tato krycí písmena: CV, NR, NU, VR, VS, VU, VT. Značení je nesystematické a musí se vždy použít převodní klíč.

Americké vojenské elektronky

Označování je rovněž nesystematické, podobné označování britských vojenských elektronek. Používalo se písmen VT a VR. Elektronky s označením VR jsou stablizátory.Číslice, jež v případě stabilizátorů za písmeny následují, jsou zapalovací napětí lomené proudem.

Italská továrna Telefunken

Značení je nesystematické, přičemž bylo používáno písmen WE a dvoumístného čísla. Bez katalogu nebo převodních tabulek není ze značení prakticky možné zjistit druh elektronky.

12. Značení speciálních elektronek

Americké vysílací Mullard Philips Stabilovolt Telefunken Tungsram Variátory a urdoxy

Americké vysílací elektronky

Označení je velmi nesystematické a je složeno většinou z písmena nebo dvou písmen, obvykle vpředu. Číslo je jen pořadové, pouze u dvou výrobců znamenalo anodovou ztrátu (W). I tam však existuje mnoho výjímek.

Příklady:
Označení	Výrobce	Poznámka
HF100	Amperex	Jen typové číslo
100T	Eimac	Anodová ztráta (W)
HK255	Heinz-Kaufmann	Jen typové číslo
HY31Z	Hytron	Jen typové číslo
RK34	Rayethon	Jen typové číslo
861	RCA	Trojmístné číslo od 800
T55	Taylor	Anodová ztráta
WE316-A	Western-Electric	Jen typové číslo

Mullard - vysílací elektronky

První písmeno - všeobecně druh elektronky:
M	Nízkofrekvenční zesilovač výkonu
P	Vysokofrekvenční výkonová pentoda
Q	Vysokofrekvenční výkonová tetroda
R	Usměrňovací
T	Vysokofrekvenční výkonová trioda
Druhé písmeno - druh katody:
G	Kysličníková ve rtuťovém usměrňovači
V	Nepřímo žhavená kysličníková
X	Přímo žhavená wolframová
Y	Přímožhavený thoriovaný wolfram
Z	Přímo žhavená kysličníková (ne u rtuťových usměrňovačů)
Třetí písmeno:
S	Baňka z křemenného skla

První číslo znamená anodové napětí (kV).

Pro elektronky do 5 kW znamená druhé číslo anodovou ztrátu ve wattech, pro větší elektronky chlazené vodou největší výkon (kW), pro usměrňovače největší proud (mA).

Philips - speciální elektronky

A) Vysílací a zesilovací nízkofrekvenční

Vysílací a zesilovací elektronky Philips mají znak složený ze 2 písmen a 2 čísel, případně ještě jednoho písmena na konci znaku.

První písmeno udává způsob použití:
D	Usměrňovač
M	Modulátor
P	Pentoda
PP	Dvojitá pentoda
Q	Tetroda
QQ	Dvojitá tetroda
T	Trioda (vysokofrekvenční)
Druhé písmeno označuje druh katody:
A	Wolfram
B	Thoriovaný wolfram
C	Přímo žhavená kysličníková katoda
E	Nepřímo žhavená kysličníková katoda
Číslo znamená
U nízkofrekvenčních a podobných elektronek:
Anodové napětí (kV) / anodová ztráta (W nebo kW)
U vysokofrekvenčních elektronek:
Anodové napětí (kV) / výkon při telegrafii ve třídě C (W)
U usměrňovacích elektronek a výbojek:
Střídavé napětí (kV) / maximální usměrněný výkon (W)
Třetí písmeno nebo písmeno za číslem znamená:
G	Plynem plněná
L	Chlazená ofoukáváním
S	Baňka z křemenného skla
W	Chlazená vodou
U některých elektronek připojené konečné písmeno udávalo speciální provedení patice:
E	Střední sedminožičková patice
ED	Patice Edison
EG	Patice Edison-Goliáš
G	Střední patice čtyřnožičková bajonetová
GB	Větší patice čtyřnožičková "Jumbo"
M	Střední pětinožičková patice
P	Osmipólová lamelová patice

B) Obrazovky

Obrazovky měly jednotné značení ze dvou písmen a dvou skupin číslic, mezi nimiž je pomlčka.

První písmeno udává způsob vychylování paprsku:
D	Dvojité elektrostatické vychylování
M	Dvojité elektromagnetické vychylování
S	Smíšené vychylování
Druhé písmeno určuje barvu stínítka:
B	Modrá
G	Zelená
N	Zelená setrovačná
S	Sepiově hnědá
W	Bílá

Číslo před pomlčkou určuje průměr stínítka v centimetrech, za pomlčkou je pořadové číslo.

C) Fotonky

Typové označení fotonek je číslo od 3500 výše.

D) Tepelné články

Staré značení má písmeno TH a číslo, udávající jmenovitý proud (mA).

Novější značení má písmeno TH a pořadové číslo

E) Doutnavky

Označení začíná údajem provozního napětí, následuje písmeno vyjadřující jmenovitý proud (mA) a číslo pořadové.

A	B	C	D	E
5 mA	10 mA	20 mA	50 mA	100 mA

Tedy např. 150C1 byla doutnavka pro 150 V, 20 mA, první typ.

F) Magnetrony

Označení se skládá z písmen TAM a zlomku, kde čitatel znamená největší anodové napětí (kV), jmenovatel výkon (W), eventuelně ještě písmeno: L - dlouhovlnný (150 cm), A - kolem 1 m, B - kolem 0,5 m, C - kolem 1/3 m apod.

G) Další speciální elektronky Philips

Plynové diody pro nabíječe a usměrňovače, variátory k nim, zesilovací elektronky koncové, usměrňovací elektronky, první typy obrazovek apod. mají za označení typové tovární číslo, obvykle čtyřmístné, u nejstarších typů trojmístné.

Pětimístnými čísly byly značeny elektronky pro telefonní zesilovače (i některé další druhy).

Stabilovolt - doutnavky

Znak stabilizátorů vyrobených firmou Stabilovolt se skládá ze skupiny písmen a dvou skupin číslic, mezi nimiž je zlomková čára.

Příklad: STV280/150

Písmena STV se zásadně neměnila a jsou zkratkou firmy Stabilovolt.

První skupina čísel před zlomkovou čarou udává provozní napětí (V).

Druhá skupina čísel za zlomkovou čarou udává maximální proud (mA).

Uvedený příklad STV280/150 tedy značí stabilizátor vyrobený firmou Stabilovolt s provozním napětím 280 V a maximálním proudem 150 mA.

Telefunken

Označení speciálních elektronek firmy Telefunken (vysílací a zesilovací pro velké výkony) se skládá ze dvou písmen a trojmístného pořadového čísla.

RS	Elektronka vysílací
RV	Elektronka zesilovací

Tungsram

Elektronky s velkým výkonem měly označení složené ze dvou až tří písmen a čísla ve tvaru zlomku.

Písmena znamenají:
A	Nepřímo žhavená
O	Oscilační
P	Výkonová trioda
PP	Výkonová pentoda
PV	Dvojitá dioda (vakuová i plynová)
Q	Krátkovlnná elektronka
RG	Plynová usměrňovací
S	Střídavá nebo vf pentoda (i s velkým výkonem)
V	Jednocestná vzduchoprázdná
Číslo znamená u zesilovacích elektronek:
Anodová ztráta (W) / anodové napětí (V)
U usměrňovacích elektronek:
Stejnosměrný proud (mA) / střídavé napětí (kV)

Variátory a urdoxy

Regulační odpory vyráběné v minulosti různými výrobci mají znak skládající se z písmena, nebo skupiny písmen a oddělené skupiny číslic.

Písmeno U, jež je vždy začátečním písmenem znaku, je zkratkou slova urdox. Písmeno následující za prvním písmenem označuje zvláštní provedení odporu. Nejčastěji jsou to písmena X a R.

Skupina prvních dvou nebo tří čísel, případně skupina čísel před zlomkovou čarou, udává úbytek napětí (V). Další jedna až dvě číslice, po případě číslice za zlomkovou čarou, udávají jmenovitý proud (A).

Výrobci však činili od tohoto systému značení četné (mnohdy se velmi lišící) výjímky.

Příklady:
U3007 - regulační odpor urdox s úbytkem napětí 30 V a jmenovitým proudem 70 mA.
UX2,5/5 - regulační odpor urdox zvláštního provedení s úbytkem napětí 2,5 V a jmenovitým proudem 5 A.

Další značení se připravují

Appendix: Historie - výrobci, prodejci, předpisy a pod.

Prodejci ČSR Radiokluby ČSR Výrobci ČSR Ke stažení

Seznam koncessovaných prodejců radiových součástek v ČSR (stav 1926)

1. Ladislav Čapek, Praha I., Bartolomějská ul. č. 304.

2. Josef Šimáček, Praha II., Štěpánská ul. čp. 645.

3. Jiří Prokop, Král. Vinohrady, Šumavská ul. č. 31.

4. Václav Kocura, Žižkov 302, Sladkovského nám. č. 5.

5. Ing. Havel Hruška, Krásno nad Bečvou.

6. Hynek Šteflíček, Praha-Smíchov, Na Václavce čp. 670.

7. Ing. Radim Šíma, Brno, Veveří ul. č. 79.

8. Ing. Karel Stein, Praha II., Příkopy, Palác Koruna, Blok "C".

9. Ludvík Knotek, Praha VII., Jirečkova ul. č. 9.

10. Karel Liebsch, Rumburk, Krásnolipská silnice 13.

11. Oskar Kirchenberger, Praha V., Mikulášská tř. 36.

12. Valter Mikulec, Liberec, Zámecká ul. čp. 11, I. patro.

13. Ing. Arnošt Šťastný, Praha II., Podskalská tř. č. 1971.

14. Karel Pistorius, Praha I. 586.

15. Gustav Machatý, Praha VII., Nad Král. Oborou č. 159.

16. Ing. Frant. Březovský, Brno, Křenová č. 72.

17. Jan Vojnar, praha, Kr. Vinohrady, Havlíčkova tř. 3.

18. "Radiojournal", zpravodajství radiotelefonické, spol. s r. o., Král Vinohrady,

Fochova tř. č. 58, V. patro. Pobočný závod: Praha I., Skořepka č. 8. Přízemí.

19. Vilém Breitenfelder, Karlovy Vary, dům Wilbrant čp. 923.

20. Karel Novák, Praha II., Krakovská ul. 8.

21. Karel Hybner, Mělník čp. 194.

22. Ing. August Elis, Liberec, Jablonecká tř. 9.

23. František Žáček, Praha VII., Bělského tř. 58.

24. Jeroným Sedmidubský, Praha VII., Praha VII., Čechova tř. 12.

25. Josef Šebek, Král. Vinohrady, Kolínská ul. 13.

26. Ing. Václav Žižka, Bratislava, Palisadova cesta 45.

27. Dr. Josef Pole, Král. Vinohrady, U divadla č. 4.

28. Fa. Dr. Pleskot a spol., Praha I., Křižovnická ul. 86.

29. Hugo Schulhof, Teplice-Šanov, Krupská ul. 4/39.

30. Fa. "Adrema", spol. s r. o., Praha II., Václavské nám, 53.

31. Viktor Keller, Prešov, Sobinovská ul. čp. 2.

32. František Hora, Praha V., Meislova ul. 57.

33. August Reitschel, Karlovy Vary, Zřídelní ul., dům "Goldener Hell".

34. Karel Žofka, Král. Vinohrady, Třída maršála Focha č. 36 n.

35. Julius Boschan, Praha I., Mikulášská tř. č. 34.

36. Karel Hašler, Smíchov. Stanoviště: Praha II., Vodičkova ul. 4,

v paláci České banky.

37. František Král, Opava, Masařská ul. č. 19.

38. Bohumil Vobořil, Praha I., Bartolomějská ul. č. 14.

39. Čeněk Preis, Praha V., Kostečná 3.

40. Bohumil Pánek, Teplice-Šanov, Hřbitovní ul. č. 1099.

41. Václav Hnilička, Mělník, Předměstí čp. 77.

42. Stanislav Bečka, Záboří n./L. čp. 86.

43. Otakar Neurad, Praha II., Zlatnická 6.

44. František Adamus, Moravská Ostrava, Slezsko-ostravská ul. č. 25.

45. Jan Šnajdr, Kročehlavy, Žižkova ul č. 137.

46. Karel Pattermann, Unčov, Šumperská 12.

47. Fa. Langer a spol., Moravská Ostrava, Slezsko-ostravská ul. č. 25.

48. Bohumil Straka, Vršovice, Hálkova tř. č. 63-I. p.

49. Josef Šimek, Žižkov, Poděbradova tř. 620.

50. Akc. společnost "Nostra", Praha II., Národní tř. č. 26. II. p. mezanin.

51. Ing. Václav Havel, Praha II, čp. 704 - Lucerna.

52. Ing. Ervín Nápravník, Hradec Králové, č. 626 b

na Nábřeží Elišky Pomořanské.

53. Maxmilián Knaušner, Ústí n./L., Nádražní nám, č. 1.

54. Julius R. Ciompa, Moravská Ostrava, Masarykovo nám. č. 29.

55. Václav Saul, Praha II., Sokolská tř. č. 50.

56. Karel Soudský, Plzeň, Lochotínská ul. 25.

57. Antonín Langhans, Karlovy Vary, Hans Heiligstrasse čp. 911/6.

58. Ing. Karel Jukl. Písek, Žižkovo nám. č. 15.

59. Alfréd Klebinder, Mor. ostrava, Nádražní tř. 2.

60. Jakub Pehal, Brno, Kozí ul. 12.

61. Ing. Robert Dunkl, Brno, v Táboře č. 4.

62. Fa. Ofner a Guth, Vinohrady, palackého tř. č. 5.

63. František Bezucha, Žižkov, Cimburkova ul č. 34.

64. Fa. "Autoferrum" E. Fischer a spol., Znojmo, Buchbergrova tř. č. 5.

65. Fa. Philips, spol. s r. o., Praha II., Václavské nám, "Rokoko", II. patro.

66. Eduard Chalupa, Praha-Vořechovka čp. 497.

67. Fa. "Ampére", Bratislava, Tallerova ul., filiálka: Košice, Hlavna ul. č. 88.

68. Ing. C. Václav Šafránek, Plzeň, Náměstí Republiky 23.

69. Jaroslav Janda, Praha VII., Bělského tř. 24.

70. Antonín Kohout, Kolín, Kouřímská ul. č. 68.

71. Ing. Albert Herrman, Moravská Ostrava, Johannyho tř. č. 23, přízemí.

72. Ing. Mořic Šulc, Moravská Ostrava, Jiráskovo nám. 10.

73. Fa. Akciová společnost pro výrobu telegrafů a telefonů v Olomouci, Praha I.,

Perštýn č. 6.

74. Karel Frankl, Praha II., Václavské nám. č. 8-III.

75. Alois Thiel, Bruntál, Hlavní nám. č. 26.

76. M. J. Winter, veřejná obchodní splečnost, Praha II., Lützowova ul. č. 47.

77. Berta Altmanová, Liberec, Frýdlantská tř. č. 12.

78. Jan Artbauer, Trenčín, Masarykovo nám. č. 24.

79. Ing. Louis Schuster, Brno, ulice Ant. Dvořáka č. 1.

80. Marie Salvová, Lipt. Sv. Mikuláš, Masarykova ul. č. 118.

81. Fa. Richter a Co., Teplice-Šanov, Školní nám, č. 11.

82. Fa. "Radiofona", spol. s r. o. v Praze, Čes. Budějovice,

Náměstí Svobody č. 39.

83. Bohumil Hájek, Něm. Brod, Palackého tř. 12.

84. František Stoček, Trutnov, Horní ulice, č. 7.

85. Hugo Sõllner, Karlovy Vary, čp. 993, Hans Heilingstrasse 14.

86. Bedřich Müller, Praha I., Skořepka č. 8.

87. Fa Pavel Schweiger a spol., elektrotechnicka odpredávajuca a zarriadujieca

kancellaria, Bratislava, Uherská 6.

88. Karel Roudnický, Praha-Bubeneč, Bučkova č. 585.

89. Rudolf Gans, Plzeň, Náměstí Republiky 28.

90. Karel Scholle, majitel fy. V Scholle a spol., Praha I., Národní tř. č. 31.

91. Ing. Josef V. Myslík-Hyršovský, Přelouč, Nádražní ul. č. 325.

92. Ing. Leopold Neumann, Bratislava, Štefanikova 7/a

93. Antonín Janda, Bratislava, Poštovní ul. č. 2.

94. T. Loukota a spol., veřejná obchodní společnost v Praze, Praha I. čp. 1022,

Národní tř. č. 31.

95. Eduard Kotucz, Český Těšín, Saská kupa č. 6.

96. František Janků, Turnov, "Trávnice" 169.

97. Jan Kunc, Praha II., Jungmannovo nám. č. 19.

98. Pavel Arnold, Praha II., Poříč 19.

99. Ing. Alfréd Spitz, Brno, Koliště č. 105.

100. Josef Nedoma, Roudnice, Poděbradovo náměstí č. 45.

101. Rudolf Novák, Praha II., Vodičkova ul. č. 41.

102. František Šindler, Dušníky u Prahy č. 103.

103. Bratři Epsteinové, veřejná obchodní splolečnost, Teplice-Šanov,

Dlouhá tř. č. 9.

104. Judr. Jiří Krása, Praha II., Jindřišská ul. č. 2.

105. Alexandr Dub, Teplice-Šanov, Wolframova tř. č. 20.

106. Rudolf Sirůček, Pardubice, Wilsonova tř.

107. Josef Kališ, Levice, Štúrova ulice 1.

108. Akc. spol. "Energia", sloven. účast společnost pro elektr. stavby, Bratislava,

Františkánské nám. č. 1.

109. Ing. Karel Jukl, Písek, Velké náměstí, Riegrovo č. 24.

110. Ing. Max Singer, Brno, Růžová 3.

111. Ing. C. Vilém Biscan, Teplice-Šanov, Lindenstrasse č. 8. I. posch.

112. Výrobní družstvo elektomontérů v Praze, z. s. s o. r., Praha VII.,

Jirečkova ul. č. 11 - čp. 1013.

113. Veřejná obchodní společnost "Atlantica", podnik pro elektrotechnické

a technické potřeby, Mor. Ostrava, Přívozská ul. 3.

114. Ing. Jan Lederer, Liberec, Goethe-ova tř. č. 19.

115. Karel Kubeška, Pardubice, Pernětýnovo nám. čp. 53.

116. Waldek a Wagner, veřejná obchodní společnost, Praha II.,

Hybernská ul. čp. 8, Václavské náměstí čp. 17,

Liberec, Široká ul. čp. 10, Brno, Cejl č. 65 - 69.

117. Ing. Marcel Zoltán, Bratislava, Dlhá ul. č. 14.

118. Bedřich Plech, Vrchlabí, Hlavní tř. č. 92.

119. Marie Hertlová, Brno, Orlí ul. čp. 5.

120. Ing. Berthold Eisler, Praha-Karlín, Královská tř. č. 56.

121. Alois Šedivý, Plzeň, Hálkova ul. č. 46.

122. Max Fehl, Mikulov, Brněnská ul. č. 8.

123. Jan Krsek, majitel fy "Krsek a Tůma", Praha I., Celetná ul. č. 600.

124. Antonín Patříček, Přerov, Riegrova ul. č. 14.

125. Oskar Teich, Báňská Bystřice, Horné náměstí č. 13.

126. Max Fried, České Budějovice, Široká ul. č. 52.

127. Antonín Doseděl, Praha III., Lužická ul. č. 9.

128. Erich Rentél, Brno, Francouzská č. 1a.

129. Karel Kraus, Vrchlabí čp. 179.

130. Max Glöckner, Cheb, Nádražní ul. č. 52.

131. Ing. Václav Havel, Praha V., Mikulášská tř. 97,

Filiálka prodejní: Opava, Teschnerstrasse 22.

132. Václav Bém, Nové Město n./Met. č. 576.

133. Otto Wagner, Horní Ves u Chomutova čp. 172.

134. Jan Vojnar, Praha-Karlín čp. 467., pobočný závod Poděbradova č. 108.

135. Dr. Julius Gál, Nitra, Malošpitálská ul. č. 6.

136. Ing. Dr. Oskar Horner, Varnsdorf, Barvířská ul. čp. 559.

137. Josef Vítovský, Uherské Hradiště, Františkánská ul. č. 138.

138. Ing. Harant a Peschak, veřejná obchodní společnost, Znojmo,

Kalcherova ul. č. 8.

139. Julius Braun, Bratislava, Špitálská ul. č. 21.

140. Vladimír Balcar, Praha-Žižkov čp. 1255, I. patro.

141. Bohumil Mrklas, Železný Brod, Štefanikova ul. č. 361.

142. Josef Rösler, Varnsdorf, Radniční tř. č. 466/IV.

143. Veřejná obchodní společnost "Elektrická společnost Feiler a Ullman",

Trutnov, Nádražní ul. č. 33.

144. Veřejná obchodní společnost "Společnost pro revisi elektroměrů",

Bratři Kleinové, Krnov Tempelring č. 19-II. p.

145. Frant. Gartner, Pardubice, Pernštýnská č. 43.

146. Emil Schwara, Jablonec n./N., Wüstungská ul. č. 17.

147. Pavel Mucha, Prostějov, Žerotínovo náměstí čp. 9.

148. Antonín Adamec, Praha VIII., Kandertova ul. čp. 810.

149. Erich Schmidt, Dejvice, Belcerediho ul. č. 249.

150. Vincenc Zimprich, Olomouc, Panská ul. 3.

151. Julius Kettner, Praha II., Poříč č. 26.

152. Jakub Schlesinger, Brno, Kobližná ul. č. 32.

153. Čeněk Čujan, Pardubice, Masarykova ul. č. 14.

154. Ing. Edmund Gold, Brno, Přadlácká ul. č. 32.

155. Karel Mulač, Smíchov, Nádražní tř, č. 55.

156. Emil Stern, Opava, Horní náměstí č. 46.

157. Bohumil Zahradník, Praha II., čp. 728.

158. František Adam, Liberec, Markt č. 13.

159. Jan Dvořák, Praha-Střešovice 515.

160. Veřejná obchodní společnost "Korálek a Rabínek" v Praze, Praha II.,

Václavské nám. 43, II. schody, I. patro.

161. Alfons Proksch, Frýdek, Radniční ul. č. 102.

162. Ferdinand Jíra, Jindřichův Hradec, čp. 125/I.

163. František Kuzník, Brno, Pražská č. 5.

164. Jan Mahr, Znojmo, Horní Česká ulice 26.

165. Jan Buchbinder, Smíchov, čp. 1014.

166. Hugo Böhmer, Brno, Obilní trh č. 5.

167. František Hladký, Žamberk, Hluboká ul. č. 95.

168. Jaroslav Chaloupka, Boskovice, Masarykovo nám. č. 18.

169. Josef Stibitz, Litoměřice, Votrubova ul. č. 14.

170. Ferdinand Babsch, Vítkovice, třída Petra Chelčického 35.

171. Josef Medek, Brno, Kobližná 10.

172. Ing. Emil Martin, Hodonín, Hessova tř. č. 3.

173. Rudolf Bubla, Boskovice, Havlíčkova tř. 42.

174. Josef Christ, Šternberk, Široká ul. č. 44.

175. Otto Glückauf, Praha I., Celetná ul. č. 28.

176. Jan Müller, Praha II., Ječná ul č. 13.

177. Alois Müller, Praha-Dejvice, Dejvická ul. č. 305.

178. "Boleslava", výroba a prodej elektr. potřeb, spol. s r. o.

Mladá Boleslav, Neuratova ul. č. 97.

179. Sedláček a Votruba, veřejná obchodní společnost, Dvůr Králové n.L.,

Palackého tř. č. 110.

180. Josef Běšín, Praha II., Václavské nám. č. 59.

181. "Elektrosa", společnost s r. o., Olomouc, Mořické náměstí číslo 1.

182. Dr. techn. Leopold Procházka, Plzeň, Rožemberská ul č. 2.

183. Adam Zimmermann, Mariánské Lázně, Ferdinandova ulice čís. 114.

184. Ing. Gustav Brady, Praha II., U půjčovny 4.

185. Maxmilián Berger, Spišská Nová Ves, Masarykov riadok čís. 35.

186. Karel Štěpnička, Kladno, Huťská ul. č. 41.

187. Rudolf F. Keller, Praha-Dejvice, Ruská ul. č. 4.

188. Josef Beneš, Praha I., Perlová ul. č. 8.

189. Ludvík Podroužek, Šlapanice, Wilsonova ul. č. 7.

190. Jaroslav Vadas, Pardubice, Masarykova tř. č. 216.

191. Vojtěch Jerie, Vrchlabí, Nádražní ul. č. 11.

192. František Sládek, Praha II., Václavské nám, č. 13.

193. Josef Voříšek, Praha-Libeň, Primátorská ul. č. 4.

194. Ing. Josef Rimpl, Děčín n.L., Brückengasse čp. 261.

195. Jan Pejša, Most, Teplická tř. č. 19.

196. Mazák a Šaršon, elektrozávody v Olomouci, Olomouc, Denisova tř. č. 4.

197. Josef Provazník, Slaný, Wilsonova tř. č. 547.

198. Marek Deucht, v Čadci, Minarikova ul.

199. Marie Mikulková, Užhorod, Drugetovo nám. č. 5b.

200. Albert Snitzer, Bratislava, Ventúrská ul. č. 10.

201. Otto Mayer, Přerov, Wilsonova tř. č. 6.

202. Ing. Antonín Rosenbaum, Praha II., Poříč. č. 36 a.

203. Josef Plass, Brno, Pekařská ul. č. 20.

204. Ing. Arnošt Poláček, Praha II., Soukenická ul. č. 8,

Skladiště: Praha II., Mlynářská ul.

205. František Mráček, Nusle, Sezimova ul. č. 613, n. 3.

206. Václav Svatoň, Náchod, Na Kamenici č. 134.

207. Božena Vejdělková, Praha III., čp. 44.

208. Robert Hirt, Vrchlabí čp. 179, Hlavní tř. č. 58.

209. Rudolf Böhm, Varnsdorf čp. 472 I. p.

210. Jan Hanák, Ivanovice na Hané čp. 552.

211. Inž. Bedřich Pelikán, Šumperk, Nová ulice č. 10.

212. Bohuslav Hertvík, Král. Vinohrady, třída Maršála Foche čís. 47.

213. "Elektroferra" spol. s r. o. Orlová, Orlová čp. 571.

214. Jaroslav Hejduk, Prostějov, Kravařova ul. č. 7.

215. Bedřich Doskočil, Trmice čp. 289.

216. Armín Reiss, Trnava, Štefanikova ul. č. 2.

217. František Schlegr, Praha-Bubeneč, Dejvická ul. č. 263.

218. Josef Sajdl, Praha-Karlín č. 498.

219. Ing. Verner Schuldes, Cheb, Dlouhá ul. č. 14.

220. Ing. Ladislav Odstrčil, Roudnice n.L., Husova tř. 309.

221. Ing. Zdeněk Možný, Turnov čp. 201.

222. František Beran, Žižkov, Tomkova ul. č. 1289.

223. Josef Beránek, Sedlčany, Nádražní ul. č. 93.

224. Ing. Zdeněk Klika, Praha V., Ulice Elišky Krásnohorské čís. 1.

225. Anna Veselá, Dvůr Králové n.L., Revoluční tř. 71.

226. František Svoboda, Praha III., Újezd č. 595.

227. Vilém Lindner, Český Těšín, Tovární ul. č. 13.

228. Bruno Dusil, Budíšov čp. 97.

229. Josef Holub, Smíchov, Zborovská tř. 17.

230. Anna Lohnerová, Praha II., Vodičkova ul. č. 38 a Jáma č. 3.

231. Jan Czermin, Brno, Soudní ul. č. 1 a.

232. Václav Svatoš, Praha-Vinohrady, Korunní tř. č. 12, I. p.

233. Rudolf Tesárek, Karlín, Sadová ul. č. 5.

234. Jan Olzer, Šumburk nad Désnou 246.

235. Alexius Lángh, Spišská Nová Ves, Masarykov riadok č. 48.

236. Josef Kodl, Praha III., Plasská ul. č. 8.

237. Ing. Hugo Lendner, Most, Soukenická č. 888.

238. Ladislav Hudoba, Žilina, u Slov. Hornyval 63.

239. Josef Stohl, Teplice-Šanov, Dubská tř. č. 1535.

240. Severomoravská elektrárenská společnost, s r. o.,

dříve Adolf Bezdiczka, spol. s r. o.,

Moravský Šumperk, Dvorecká ul. čís. 19

241. Marie Černíková, Vršovice, Třebízského ul. č. 5.

242. Jindřich Pfohl, Chrastava 185.

243. Josef Fišer, Mariánské Lázně, Hotel Fûrstenhof.

244. Jan Trojánek, Žižkov, Husova tř. č. 45.

245. Emil Bodlak, Jablonec n.N., Hlavní tř., roh Annenské ul.

246. Antonín Bumbálek, Brno, Kamenná ul. č. 9.

247. Ludvík Berka, Praha-Dejvice, Třída Starodružníků č. 508.

248. Josef Vondřich, Praha VII., Korunovační ul. č. 947.

249. Vladimír Hartmann, Turnov, Jiráskova ul. č. 233.

250. Elektrotechnický podnik "Wagner a spol.", veřejná obchodní společnost,

Olomouc, Třída čsl. legii 18.

251. Ing. František Kohl, Praha VII., Nad Rudolfovou štolou č. 6.

252. František Bečkovský, Hradec Králové, Karlova tř. č. 467.

253. Karel Vejtruba, Smíchov, Palackého tř. č. 25.

254. Jiří Černý, Plzeň, Palackého tř. č. 10.

255. Arnošt Khek, Žižkov, Prokopovo nám, č. 9.

256. Rudolf Galla, Přeštice čp. 312.

257. Ing. Richard Stebich, Děčín n.L., Benešovská 81.

258. Ing. Pavel Stern, Praha I., Hradební ul. 3.

259. Elektrotechnická prodejní kancelář, Dr. Schubert a Berger, spol. s r. o.,

Praha II., Vodičkova ul. 22.

260. Josef František Hrdina, Praha-Nusle, Riegrovo nám. 3.

261. Václav Provazník, Příbram, Pražská ul. 126.

262. Jaroslav Kutnohorský, Tábor, Riegrovy sady č. 591.

263. Bedřich Keller, Mladá Boleslav, Staré nám. čp. 17.

264. Hugo Löhner, Jablonec n. N., Steingasse 7.

265. František Seliger, Ústí n. L., Ústecká tř. č. 138.

266. Fa. Wunsch a spol., Vankova ul. č. 4.

267. Otto Rzach, Praha VII., Bubenská 13.

268. Elektrotechnický závod, Rudolf Trikal a spol., veřejná obchodní společnost,

Kralupy n. Vltavou, Husova tř. č. 82.

269. Koncesovaný elektrotechnický závod "Perun", L. Linhart, J. Neuwirth

a J. Ruml, Hranice čp. 410.

270. Bruno Zinburg, Brno, Růžová ul. č. 1.

271. Karel Holub, Praha-Vinohrdy, Fochova tř. čís. 74.

272. Vladimír Alladár Adler, Bratislava, Suché Mýto.

273. Ing. Arnošt Rosenzweig, Podivín, komenského nám. č. 194.

274. Jindřich Flos, prah II., Jungmannova ul. č. 19.

275. Vilém Sýkora, Praha-Košíře, Čechova ul. 294.

276. Karel Dolejš, Bratislava, Venturská ul. č. 20.

277. Dr. Max Grossmann, Bratislava, Nové Sady č. 9.

278. Ing. Štěpán Rittersporn, Praha-Vinohrady, Chodská čp. 1696-II., b-X.

279. František Jeníkovský, Slaný čp. 188.

280. Antonín Šilhánek, Kroměříž, Wilsonova tř. č. 2.

281. Rudolf Jung, Frývaldov čp. 57.

282. Vojtěch Petráš, Levice, Štúrova ul. č. 1.

283. Marie Rohlíková, Praha II., Hooverova ul. 9.

284. Ludvík Gerlitzký, Praha I, Mikulášská tř. č. 15.

285. Jaroslav Jeřábek, Kolín III/227.

286. Julius Antusch, Liberec, Střelecká ul. 25.

287. Hugon Reicher, Mor. Ostrava, Třída 28. října č. 28-30.

288. Mořic Engelsmann, Brno, Palackého tř. č. 10.

289. Adolf Moller, Opava, Horní náměstí č. 47.

290. Václav Kolář, Žižkov, Cimburkova 36.

291. Antonín Soukup, Praha IV., U Bruské brány 282.

292. Ing. Josef Růžička, Brno, Silniční ul. č. 17.

293. Ing. Miloš Srb, Praha II., Štěpánská ul. č. 49.

294. František Bořík, Praha-Nusle, Svatoslavova ul. č. 21.

295. Karel Baudyš, Praha-Vinohrady, Dobrovského ul. č. 18.

296. Herman Neuberger, Báňská Bystřice, Horná ul. č. 50.

297. Stanislav Matýska, Praha I., Jilská ul. 22.

298. Oskar Fiedler, Praha II., Václavské nám. 33.

299. Karel Hořák, Praha II., Jerusalémská 6.

300. Fa. "Eta", spol. s r. o., Vršovice, Praha II., Růžová ul. č. 18.

301. Oldřich Landa, Praha-Vinohrady, Nitranská ul. č. 20.

302. Berger a spol., společnost s r. o. v Praze, Praha II., Přikopy 14.

303. Josef Winterstein, Praha V., Ulice Elišky Krásnohorské č. 9.

304. Antonín Loukota, Praha I., Havelská 11.

305. V. J. Rott, obchodní společnost, Praha I., Malé náměstí č. 142.

306. Václav Spudil, Smečno, Náměstí č. 89.

307. Ing. Miroslav Majstřík, Praha-Vinohrady, Korunní tř. č. 19.

308. Jaroslav Novák, Praha VII., Bělského tř. 33 - I. patro.

309. Josef Zahrádka, Mladá Boleslav, Železná ul. čp. 47.

310. Josef Jeřábek, Praha II., Žitná ul. 43 a Palackého nábřeží č. 2.

311. Michael Balla, Košice, Hlavní ul. č. 114.

312. Štěpánka Schützová, Liberec, Staré náměstí č. 4.

313. Nathan Zeisel, Brno, Bratislavská č. 16.

314. Karel Šmíd, Praha-Nusle, čp. 363, Riegrovo nám č. 6 n,

a v Boleslavově ul. č. 53.

315. Mg. Ph. C. Emil Černý, Chlumec nad Cidlinou

316. Hugo Srnka, Plzeň, Hálkova ul. č. 34.

317. Jan Linhart, Litoměřice, Náměstí čís. 29.

318. Rudolf Kuběnka, Lysá nad Labem, Rašínova ul. č. 829.

319. Václav Tauš, Bratislava, Grösslingova ul. č. 20.

320. Bohumil Lešner, Libuš u Prahy čp. 1.

321. Rudolf Svoboda, Lučenec, Wilsonovo nám. č. 12.

322. Jindřich Nosek, Beroun, Havlíčkova ul. č. 131.

323. Ing. Richard Kolmer, Praha II., Václavské nám. č. 47.

324. Ing. Bohumil Fiala, Smíchov, Hořejší nábřeží čp. 486.

325. Antonín Holý, Radotín čp. 250.

326. Jaroslav Kaninský, Praha VIII., Bratrská ul. č. 207.

327. Radiopotřeby, konces. závod elektr. Čeněk Nosek jun., Kr. Vinohrady,

Škrétova 2.

328. Čeněk Nosek, Praha-Vinohrady, Škrétova ul. č. 2.

329. Matyáš Jůza, Praha V., Mikulášská tř. č. 128.

330. Jan Koška, Praha IV., Badeniho ul. č. 290.

331. Josef Škalda, Praha II., Jindřišská č. 7 a Václavské nám. č. 43.

332. Ing. Alexander Ohenheiser, Brno, Kotlářská 5.

Seznam radioklubů v Československu (stav 1926)

Radiokluby v Čechách

Československá společnost přátel radiotelefonie a radiotelegrafie v Praze
Československý radioklub v Praze
Východočeský radioklub v Hradci Králové
Jihočeský radioklub v Českých Budějovicích
Západočeský radioklub v Plzni
Radioklub v Čáslavi
Deutscher Radioklub in der Čechoslovakischen Republik v Liberci
Radioklub Karlsbad v Karlových Varech
Deutscher Radioklub in der Čechoslovakischen Republik v Chomutově
Deutscher Radioklub in der Čechoslovakischen Republik v Chrastavě
Deutscher Radioklub in der Čechoslovakischen Republik, Teplice-Šanov
Deutscher Radioklub in der Čechoslovakischen Republik Jirkov
Deutscher Radioklub in der Čechoslovakischen Republik Most
Deutscher Radioklub in der Čechoslovakischen Republik Ústí nad Labem
Deutscher Radioklub in der Čechoslovakischen Republik ve Vrchlabí
Deutscher Radioklub in der Čechoslovakischen Republik Podmokly
Egerländer Radioklub v Chebu

Radiokluby na Moravě

První čs. radioklub v Brně, s odbočkami v Jihlavě, Kroměříži, Olomouci, Uherském Hradišti, Adamově, Blansku, Znojmě, Ivančicích, Luhačovicích, Miroslavě, Moravské Ostravě, Přerově, Prostějově, Pohořelicích.
Československý lidový radioklub v Brně
Radioklub v Olomouci
Jihomoravský radioklub ve Znojmě
Radioklub v Moravské Ostravě
Československý radioklub v Prostějově
Deutscher Radioklub v Brně
Deutscher Radioklub in der Čechoslovakischen Republik v Brně, Šternberku a Olomouci.

Radiokluby ve Slezsku

Radioklub v Opavě
První čs. radioklub v Opavě a Českém Těšíně

Radiokluby na Slovensku

Radioklub pro Slovensko v Bratislavě
Radioklub v Ružomberku
Liberecký Deutscher Radioklub in der Čechoslovakischen Republik v Bratislavě

Radiokluby na Podkarpatské Rusi

Radioklub československý v Užhorodě

Seznam koncessovaných výrobců radiových součástek v ČSR (stav 1926)

Elektrotechnická společnost V Reiner a spol., továrna na lampy,
Kutná Hora čp. 211.

Dr. Ing. Jiří Vorel, Praha, Bašta sv. Jiří 258.

Československé elektrotechnické závody Fr. Křižík, akc. spol. v Praze-Karlíně, Královská čp. 131.

Radio-závody v Přelouči, J. V. Myslík, Hyršovský a spol. veřejná obchodní společnost v Přelouči čp. 593.

Radioslavia, akc. spol. pro telegrafii a telefonii bez drátu, Praha II.,
Národní tř. č. 26.

Uranie, spol. s r. o. v Praze, Český Brod č. 234 st.

Ing. Jaromír Jelínek, Praha-Nusle, Oldřichova č. 596.

František Loukota s. s r. o., Liberec, Hanichovská 22.

Ing. Brož a spol., Smíchov čp. 453.

Radiofona s. s r. o., stanoviště výroby Jablonné n./O., stanoviště prodeje Karlín, Královská 467.

Veřejná obchodní společnost pod firmou Ing. J. Šejvl a J. Kybast, Zábřeh n./O., Palackého tř. 608.

Magnet, továrna elektrických a jiných přístrojů s. s r. o., Stránčice.

Telektra, akciová společnost pro výrobu telefonů a telegrafů, Olomouc II., Smetanova ul. č. 74.

Alois Černý, Sadská čp. 266.

Eta, s. s r. o., Vršovice v Horkách č. 423.

Ing. Bohumil Černý, Neratovice.

Ing. František Březovský, Brno, Tivoli 43.

Ing. Artur Brodský, Praha VIII., Strasburk, jeho zástupce F. E. Nesvadba, Vinohrady, Brandlova 32.

Rittig et Co., Liberec, Papírová ul. č. 12/III.

Ing. Hanbálek a Wust, Smíchov, Plzeňská tř. 67.

Ericson, Praha I., Malé nám. č. 1.

Bezdra-Nejedlá a spol., Žižkov, Přemyslova 7.

Radiopax, Edmund Pick a spol., Velké Poříčí nad Metují u Hronova.

Českomoravská Kolben, akc. spol. v Praze, Vysočany 19.

Telegrafia, akc. spol. v Praze, Pardubice.

Josef Beznoska, Praha II., Riegrovo nábř. č. 20.

Brněnská elektrotechnická a strojírenská akciová společnost v Brně,
Soudní ul. č. 1a.

Frant. Štěpánek a spol., s. s r. o., Pardubice, Wilsonova tř. 92.

Ing. Jaroslav Král, Praha II., Trojanova ul. č. 20.

Radiokoncentra, Kr. Vinohrady, Havlíčkova tř. 11.

Ke stažení - články, předpisy a pod.

Motorola Semiconductor Selection Guide

Technické údaje polovodičových součástek Motorola.
Stahujte zde!

První československý transistorový přijímač

Sdělovací Technika 5/1956, autoři: Ing. M. Rejmánek, Ing. V. Myslík (PDF).
Podrobný popis prvního čs. tranzistorového přijímače, vyvinutého ve VÚST. Přijímač (superhet) byl osazen celkem sedmi tranzistory, z toho v oscilátoru hrotovým 2NT40.
Stahujte zde!

Tranzistor objavený v roku 1930!?

Sdělovací Technika 7/1969, autor: Ing. Pavel Mihálka (PDF).
Článek se zabývá skutečností, že první tranzistor spatřil světlo světa zřejmě již 28. ledna 1930, kdy na něj získal p. Lilienfeld patent (brevet) č. 1 745 175.
Stahujte zde!